CHOVATELSKÁ STANICE SIBIŘSKÝCH KOČEK de CLAIRE*CZ

   1. Uvažujete, že si domů přivezete kotě?
   2. Na co je průkaz původu?
   3. Vakcinace koček, Infekční nemoci (s fotografiemi testů FeLV, FIV a FIP)

UVAŽUJETE, ŽE SI DOMŮ PŘIVEZETE KOTĚ?

Při rozhodování, zda si pořídit kočku nebo ne, si zkuste pročíst pár dalších řádků, případně si prohledněte mé stránky. Že je kočička milým společníkem a čistotným zvířátkem, které není nutné venčit a spoustu dalších podobných "výhod" Vám nemusím připomínat, to určitě víte a z mých stránek je to taky jistě patrné. Naše šelmičky jsou naše zlatíčka. Mám ovšem potřebu připomenout pár "nevýhod" soužití s kočkou, které pro někoho mohou být později nepřekonatelné a proto je lépe o nich vědět dřív, než si to roztomilé koťátko přivezete domů.

HRAVÉ KOTĚ POTŘEBUJE VÁŠ ČAS
Hravost kočkám nezřídka zůstává po dlouho let, i když vyrostou z kotěcího věku. Je nádherné se dívat na dospělou kočku, která si hraje jako malé koťátko. Ale to tříměsíční koťátko, které si přivezete domů, bude potřebovat, abyste si na něj udělali čas a hráli si s ním. Je třeba mu hledat stále nové a nové způsoby zábavy, aby si mohlo přirozenou cestou vybít nahromaděnou energii. Pokud si na něj neuděláte čas, svou energii si bude vybíjet na zařízení Vašeho společného domova nebo případně i na Vás. Jo, jo, kotě se dokáže klidně pokoušet o lov i svého člověka ;-) A zaryté drápky ve vlastní noze nejsou moc příjemné.

Při oblíbené šílené běhací desetiminutovce dokáže Váš domácí tygr shodit, zdemolovat i rozbít cokoliv, co mu leží v cestě. My jsme se doma pomalu těmto desetiminutovkám přizpůsobili tak, že není téměř co zničit. Nic, co by mohly zničit nebo co by naopak ublížilo jim, prostě našim šelmičkám v cestě neleží. Pokud jim ovšem neležím v cestě já a kočičáci se rozhodnou přelítnout přes mou postel a nejlépe přes mou hlavu. To se potom kryju. Pokud to stihnu.

POTŘEBUJE HODNĚ VAŠÍ LÁSKY
Aby z malého čertíka vyrostla milá a přítulná kočička s vyrovnanou povahou nestačí jen geny předané od rodičů, ale především Vaše péče a láska. Koťátko musí vědět, že se může k někomu přitulit a že ho nebudete mačkat, když ono si zrovna chce hrát nebo spát. Musí mít jistotu, že z práce příjdete, že dostane nějakou mňamku a že si zase bude mít s kým hrát. Kočka Vám Vaši lásku a péči několikanásobně vrátí a bude Vám milým a oddaným společníkem po spoustu let.

POTŘEBUJE VAŠE PENÍZE
Krmivo, stelivo, očkování, odčervení, preventivní prohlídky u veterináře .... patří mezi pravidelné výdaje. Základními potřebami pro kočku jsou i misky, záchůdek, kartáč, škrabadlo, přenoska, případně pelíšek. A určitě neodoláte různým pamlskům, hračkám a kdovíčemu ještě.

V případě, že neplánujete chov je určitě vhodná kastrace v přiměřeném věku. Často se opakující říje způsobuje kočkám zdravotní problémy. Někteří kocouři si zase značkují své teritorium. Těmto problémům lze včasnou kastrací předejít.

A URČITĚ BUDE TAKY POTŘEBOVAT VAŠI TRPĚLIVOST
Koťátko se dokáže rychle odnaučit svým lumpárnám jako je drápání nábytku, skákání na stůl, ... ale jenom v případě, že to od něj budete trpělivě a bez výjimek vyžadovat.

Pedant na pořádek by si jistě kočku domů pořizovat neměl, protože z věčného uklízení chlupů by se jistě pomátl. Každou chvíli se někde nějaký ten chloupek objeví. V období línání se počet objevených chloupků samozřejmě neúměrně zvýší. A nejsou to jen chloupky, které budete muset uklízet. Také hračky roztahané několikrát za den všude tam, kde mají kočky přístup. A stelivo ze záchůdku, které Váš kočičák vyhrabe ven, případně vynese na tlapkách nebo v chlupech. Také občas převrhnuté květináče, ....

VĚŘÍM, ŽE SE ROZHODNETE SPRÁVNĚ A V PŘÍPADĚ, ŽE SI ZVOLÍTE SOUŽITÍ S KOČKOU, PŘEJI VÁM HODNĚ ŠŤASTNÝCH LET S VAŠÍM DOMÁCÍM TYGREM.

Na začátek

NA CO JE PRŮKAZ PŮVODU?

Domácím mazlíčkem může být kočka s průkazem původu stejně jako kočka od sousedů. Chcete-li ovšem dopředu vědět, "co" z Vašeho kotěte vyroste doporučuji Vám koupit si kočičku s průkazem původu v některé z chovatelských stanic. U koček domácích se nikdy nedá moc předpokládat jakou povahu bude mít v dospělosti. Šlechtěné kočky mají své základní povahové rysy dané plemenem. Jistě si ze spousty plemen vyberete tu pravou, která bude odpovídat Vašemu přání jak exteriérem, tak povahou. A pokud přece jen dáte možnost kočičce domácí žít si sladkým životem domácího mazlíčka doporučuji Vám navštívit útulek, kde jsou kočky různého věku, jsou očkovány, odčerveny a dospělé kastrovány.

Tady je například odkaz na útulek v Ostravě:

Pokud uvažujete o chovu, je výběr kotěte možný pouze z chovatelské stanice, ať už u nás nebo v zahraničí. Pokud chov neplánujete jistě se ve Vámi vybrané chovatelské stanici najde koťátko, které není vhodné k chovu a chovatel jej prodává za nižší cenu. Chovatel hrdý na název své chovatelské stanice pustí do chovu pouze ta nejnadějnější koťátka.

Pokud plánujete Vašemu koťátku výstavní kariéru, pak je možný výběr ze dvou variant. Buď budete mít doma kočičku domácí, která se narodila právě té sousedovic Micce, pak po splnění základních podmínek a kastraci můžete kočičku vystavovat na kterékoliv Mezinárodní výstavě koček a sbírat ocenění. Druhou možností jsou samozřejmě kočky šlechtěné s průkazem původu. Kočky "šlechtěné" zakoupené od pochybných množitelů bez průkazu původu mají výstavy zapovězeny.

Každé živě narozené koťátko narozené v chovatelské stanici dostane svůj průkaz původu a je jen na výběru chovatele, která koťátka prodá do dalšího chovu a která prodá jako domácí mazlíčky. Kupujete-li kočku od chovatele máte většinou takzvaný "doživotní servis". Chovatel Vám rád poradí s chovem, výstavami i každodenní péčí a také bude rád, když bude mít zprávy o tom, jak se jeho odchov vyvíjí.

Zmínila jsem se o prodeji šlechtěných koček bez průkazu původu - jde o chovatelským řádem nepovolený prodej a navíc cenově většinou nerozdílný od prodeje koček s průkazem původu méně vhodných k chovu. Nehledě na zdravotní rizika. Chovatelské stanice mají své kočky veterinárně opečovávány, testovány na kočičí nemoci a nezřídka nadstandardně očkovány. Tuto velmi nákladnou péči u množitelů nelze předpokládat.

Na začátek

VAKCINACE KOČEK, INFEKČNÍ NEMOCI

Zdroj: MAHELKOVÁ, K. Zvěrolékař pro kočku aneb kočka ve zdraví a nemoci, Brno: Fauna magazín, spol. s r.o., 2004, ISBN 80-903389-0-9

Nedoporučuje se vakcinovat kočku celý život vakcínou jednoho výrobce, protože vakcíny jednotlivých výrobců mají drobné odchylky jak pozitivní, tak negativní. V jednom vakcinačním cyklu je však vhodnější použít vakciny jednoho výrobce. Po každé vakcinaci by měla mít kočka 10-14 dní klid od výstav, krytí, přesunů a jiných stresů, aby se mohla dostatečně vytvořit imunitní odpověď.

Většina vakcín je určena k podkožní aplikaci a místo vpichu se nedezinfikuje, aby se nenarušila účinnost vakcíny. Jen vzácně dochází k alergické reakci nebo ke vzniku postvakcinačního fibromu (nádorek v podkoží v místě vpichu). Vzniklý lehký otok nebo mírná bolestivost v místě vpichu jsou předpokládané reakce, které během krátké doby zmizí.

Při jakékoliv vakcinaci nesmí zvíře vykazovat klinické příznaky onemocnění a mělo by být prosto zevních i vnitřních parazitů.

Za základní vakcinaci se považuje vakcinace proti vzteklině, panleukopenii, rhinotracheitis a kalciviróze. Mezi chovateli jsou požadovány dále především vakcíny proti FeLV a testy na FIV a FIP.

Monovalentní vakcína je vakcína proti jedné nemoci, polyvalentní vakcína obsahuje kombinaci více vakcín.

VZTEKLINA
Vzteklina je infekční virové onemocnění, postihující nervovou soustavu a končící smrtí. Přenáší se slinami nakaženého zvířete, které se dostanou do krve poraněného. U koček se projevuje forma zuřivá, kočka napadá kohokoliv ve svém okolí. Nebezpečnější formou je forma tichá - kočka je přítulná a může infikovat slinami např. drobnou oděrku. Kočka se stáhne do ústraní a uhyne. Prevencí je očkování.

Vakcína proti vzteklině je nejdéle a nejběžněji používanou vakcínou i přesto, že u nás není očkování koček povinné. Kočky přepravované do zahraničí a také kočky vystavované na výstavách musí být povinně očkovány proti vzteklině obvykle nejpozději jeden měsíc před odjezdem (výstavou). Imunita podle očkovací látky přetrvává 1-3 roky.

Koťata se očkují většinou ve stáří 12 týdnů a dále se přeočkovává v intervalu 1 roku po celý život kočky. U koťat se doporučuje monovalentní vakcína (pouze proti vzteklině) očkovaná až jako poslední ve vakcinačním cyklu.

PANLEUKOPENIE - MOR KOČEK
U výstavních a chovných koček se toto onemocnění prakticky nevyskytuje, protože očkování proti panleukopenii je na výstavách požadováno ve všech zemích. Ovšem u volně žijících koček se panleukopenie vyskytuje často a virus může pasivně přenést i člověk na svou neočkovanou kočku žijící v bytě. Virus není přenášen jen přímým kontaktem s nakaženým zvířetem. Silní jedinci toto onemocnění přežijí, slabší uhynou.

Panleukopenie je akutní, extrémně infekční onemocnění, jehož původcem je velmi odolný virus přežívající v prostředí i několik let. Onemocnění je velmi rychlé, někdy připomínající otravu. Kočka je skleslá, má bolesti břicha, opakovaně zvrací a má vodnatý průjem. Nepije ani nepřijímá krmivo, což způsobuje dehydrataci. Zaujímá typický postoj - leží u misky s vodou nebo krmivem, packy skrčené pod tělem. Teplota bývá zpočátku zvýšená, klesá až před smrtí. Typickým je také krevní nález snížení počtu bílých krvinek. Léčení není vždy úspěšné.

Vakcína proti panleukopenii může být monovalentní nebo polyvalentní. Očkována je podkožně. Výrobci vakcín nedoporučují povrchovou desinfekci v místě vpichu.

Koťata se očkují ve stáří 12 týdnů, kdy již ztrácejí imunitu převzatou od očkované matky. Některé druhy vakcín jsou očkovány i dříve: monovalentní již od 6 týdnů, polyvalentní od 8-9 týdnů. Revakcinace je po 14 dnech až do dosažení 12 týdnů a dále vždy každý rok pravidelně a doživotně.

RÝMA KOČEK
Kočičí rýma = syndrom nebo komplex nakažlivých respiratorních onemocnění zahrnuje infekce kalcivirem, herpesvirem, případně chlamydiózou. Toto onemocnění se poměrně často vyskytuje i u koček chovaných pouze v domácnosti. Dochází k chronickému onemocnění a i po vyléčení často zůstávají poškozené nosní sliznice a každá sebemenší infekce nebo větší zatížení vyvolává výtoky z nosu.

Kočičí herpesviry způsobují virovou kočičí rhinotracheitis, akutní infekční onemocnění, projevující se kýcháním, rýmou, zánětem spojivek a horečkou až 41 stupňů. Výtok z nosu a očí je nejprve vodnatý, později hlenovitý až hnisavý, kočka necítí vůni krmiva a ztrácí chuť k jídlu. Stav může přejít v chronický zánět dutin a chronickou rýmu. Vystavované a chovné kočky musí být proti tomuto onemocnění povinně pravidelně očkovány.

Calciviróza je virové onemocnění, které se mimo rýmy, zánětu spojivek a horečky projevuje také vřídky v dutině ústní, zvláště na jazyku. Onemocnění se rozšiřuje kapénkovou infekcí z nemocných zvířat. Prevencí je každoroční vakcinace kombinovanou vakcínou.

Chlamydie - mikroorganismy podobné baktériím, způsobující chlamydiózu, se množí v dýchacích cestách a spojivkovém vaku. Často způsobují kočičí rýmu společně s kaciviry, herpesviry, případně jinými bakteriemi. Chlamidióza se projevuje těžkým zánětem spojivek, výtokem z nosu, horečkou, nechutenstvím. Po prodělaném onemocnění si kočka vytváří určitý stupeň imunity, ale může být i nadále bacilonosičem. Včasné zahájení intenzivní léčby bývá úspěšné. V chovech, kde se toto onemocnění objevilo, je nutno všechny kočky každoročně vakcinovat.

Polyvaletní vakcína spolu s panleukopeníí se může očkovat od 8 týdnů stáří koťat s revakcinací po 14 dnech. Nejpozději je nutné kotě vakcinovat ve stáří 3 měsíců s revakcinací za 2-4 týdny. Další jednorázové vakcinace se provádějí každý rok až do konce života kočky.

LEUKÓZA KOČEK - FeLV
Jde o velmi vážné onemocnění vyvolané retroviry, které způsobuje poruchu imunity a nádorové bujení. Není prokázán přenos tohoto onemocnění na jiná zvířata nebo na člověka.

FeLV se přenáší mezi kočkami náhodným kontaktem, pokousáním, případně společným krmením, od matky na mláďata také přes placentu či mlékem. Inkubční doba může být v týdnech i déle. Příznaky nemusí být příliš specifické, kočka celkově chřadne, mohou se jí zvětšovat mízní uzliny, dochází k zánětu sliznice dutiny ústní, stálým průjmům, nehojitelným a stále se vracejícím zánětům zevního zvukovodu nebo kůže. Později se připojuje nádorové bujení různých orgánů a bílých krvinek (leukémie). Diagnóza se stanovuje krevním testem na základě pozitivního průkazu protilátek. V počátku onemocnění nemusí být test zcela jednoznačný, průkaz viru v kostní dřeni jednoznančný je.

Není známá účinná léčba, při podezření z tohoto onemocnění je nutno izolovat kočku podezřelou z nákazy i kočky, které s ní přišly do styku. Léčba úspěšná není, léčí se pouze příznaky, což může kočce prodloužit život až o několik let.

Před první vakcinací je nutno provést vyšetření krve komerčním testem na stanovení antigenu. Test je pozitivní pouze v případě, že kočka je již FeLV nakažena. Při pozitivním testu, kočka nesmí být vakcinována, nemá schopnost tvorby protilátek.

Nejdůležitější prevencí je každoroční vakcinace. Koťata se vakcinují nejdříve v 9 týdnech s revakcinací za 2-4 týdny, pak dále vždy jednou ročně.

Výrobci vakcín upozorňují na možnost vzniku drobné zatvrdliny v místě vpichu, která nemá vliv ani na zdraví kočky ani na účinnost vakcíny.

Majitelé krycích kocourů nezřídka žádají potvrzení o negativním testu kočky těsně před krytím. Je samozřejmostí, že ke krytí přijímají jen kočky řádně vakcinované, stejně jako majitelé koček nebudou souhlasit s krytím nevakcinovaným kocourem.

INFEKČNÍ PERITONITIS - FIP
FIP je velmi zákeřným onemocněním koček, nepřenosným na jiná zvířata ani na člověka. Předpokládaným původcem tohoto onemocnění je virus ze skupiny koronavirů. K přenosu dochází přímým kontaktem a to i s kočkou nakaženou FIP, ale bez jakýchkoliv projevů tohoto onemocnění.

Onemocnění může proběhnout v několika dnech, ale i měsících. V současné době není známa účinná léčba. Projevuje se nejčastěji od stáří 3 měsíců do 3 let ve dvou formách, s vodnatelností nebo suchá forma. Příznakem bývá nechuť k jídlu a prudké hubnutí spojené se zvětšeným břichem, nekvalitní drsná a matná srst, často horečky nebo i žloutenka. Neurologické potíže obvykle předcházejí náplni dutiny břišní (někdy i hrudní) tekutinou. Diagnostikuje se krevním testem. Pozitivní test ještě nemusí znamenat nákazu FIP.

Vakcinovat proti FIP je možno jen kočky zcela zdravé, u kterých bylo komerčním testem zjištěno, že nepřišly do styku s viry vyvolávajícími toto onemocnění. Problémem mohou být nejasné výsledky testů u koček, které se setkaly s jinými nepatogenními koronaviry. Tehdy je test nutné po čase znovu zopakovat.

Vakcinují se již koťata od 16 týdnů stáří, s revakcinací za 3 až 4 týdny a dále každý rok. Vakcína je aplikována vkapáváním do nosu.

Vzhledem k tomu, že více než polovina populace koček se setkala s některou formou koronavirů, podmínkou omezení možnosti vzniku onemocnění FIP je život kočky bez stresu v klidném prostředí, krmení plnohodnotným krmivem, dobrá péče a soužití v domácnosti s adekvátním počtem koček.

VIROVÁ IMUNODEFICIENCE - FIV
Retrovirus vyvolává v organismu kočky rozvrácení imunity (stejně jako HIV u člověka). Nebyl potvrzen vzájemný přenos mezi člověkem a kočkou, ani jinými zvířaty.

Jde o akutní infekci projevující se zvětšenými mízními uzlinami, zánětem dásní, rýmou, zánětem spojivek, chronickými průjmy, chronickými záněty kůží, teplotou a celkovým chřadnutím, později také různými druhy nádorů. Kočka má nutkavé pohyby, projevuje strach nebo je nezvladatelně agresivní.

K přenosu dochází přímým stykem koček, především poraněním při rvačkách. Nejčastěji je FIV diagnostikováno kolem stáří 5 let. Onemocnění postupuje pomalu a diagnostikuje se na základě krevního testu protilátek. Onemocnění je neléčitelné, ale při dobré péči může kočka přežívat i několik let. Musí být izolována, vhodná je i kastrace.

Proti FIV dosud vakcína není.

DERMATOFYTÓZY
Jde o častné a problematické plísňové kožní onemocnění, které se vyskytuje nejen u koček, ale i u ostatních zvířat a je přenosné na člověka.

Přenáší se přímým kontaktem zvířat, ale mohou jej přenášet i zákožky, vši a blechy. Citlivější na toto onemocnění jsou dlouhosrsté a polodlouhosrsté kočky, mladé kočky, stresované kočky nebo jinak oslabené.

Projevuje se obvykle silným svěděním, na kůži se objevují zarudlá ložiska, pokrytá drobnými šupinkami, která se rozšiřují do mapovitých skvrn. U některých koček probíhá onemocnění bez vnějších příznaků, ale kočka je trvalým zdrojem infekce.

Existuje vakcína proti mikrospiróze nebo trichofytóze. Obě se aplikují samostatně i s revakcinací. Po roce se již mohou obě vakcíny kombinovat a vakcinovat současně.

Vakcíny se také používají k léčbě mikrospirózy nebo trichofytózy. Preventivní očkování je doporučováno především dlouhosrstým kočkám.

BORELIÓZA
Borelióza se u koček projevuje horečkou, malátností, obtížným pohybem a bolestivostí kloubů. Borelióza koček bývá diagnostikována jen vyjímečně, ale správná a včasná léčba vede k uzdravení.

Očkování proti borelióze, přenášené klíšťaty, se doporučuje venkovním kočkám, žijícím především v kraji, kde je nákaza boreliózou diagnostikována u lidí, případně u psů. Polovolně chované kočky mohou být v sezóně chráněny přípravky odpuzujícími hmyz.

První vakcinace s revakcinací je do 4 týdnů, další vakcíny jsou aplikovány vždy po roce.

TUBERKULÓZA
Tuberkulóza je onemocněním postihujícím všechny živé organismy, vyvolané mykobakteriemi (humánní, skotu a ptačí). Plicní formou onemocnění může kočka onemocnět po nákaze ptačí tuberkulózou od volně žijících ptáků (i holubů). Tuberkulózou skotu se může kočka nakazit pitím neošetřeného mléka např. ve stáji (chovy skotu jsou však pravidelně kontrolovány na výskyt tuberkulózy). Problémem by mohla být tuberkulóza lidského typu - nejčastěji jde také o plicní formu.

U kočky se tuberkulóza projevuje nezvladatelnými průjmy, výrazným hubnutím bez ztráty chuti k jídlu, případně jinými příznaky. Vzhledem k nebezpečnosti nakažení člověka bývá zvíře bezbolestně utraceno, i když přenos na člověka z kočky nebyl dosud prokázán.

AUJEZSKYHO CHOROBA
Jde o akutní virové onemocnění, postihující nervovou soustavu. K nakažení kočky může dojít krmením syrovým vepřovým masem. Onemocnění koček je vzácné, na člověka není přenosné ani vepřovým masem, přesto je doporučováno nekrmit kočky vepřovým masem, případně jen dobře převařeným.

Projevem onemocnění je agresivita a enormní svědění v místě vstupu infekce. Onemocnění je neléčitelné a končí během 1-2 dnů smrtí.



Na začátek